“ Občas mám podobně jako spousta jiných kolegů rybářů pocit, že nejlepší formou integrace kormorána do kulturní krajiny je jeho zakopání u paty stromu, na němž trávil svůj poslední oběd.“

výtah z níže uvedeného textu (http://www.cso.cz/index.php?ID=123):

Domníváme se, že v tomto případě existuje důvod využít ustanovení odst. (1) § 5 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody, týkající se tzv. obecné ochrany rostlin a živočichů, který říká: „Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost.“ Současně hodláme zaslat obdobný podnět na orgány ochrany přírody v několika dalších okresech jižní Moravy („nížinné okresy“ – Znojmo, Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště),

Musíme střílet hrdličky zahradní?
V polovině roku 2002 se k nám na Jihomoravskou pobočku ČSO donesla věrohodná informace, že některá myslivecká sdružení na okrese Brno-venkov pořádají poplatkové lovy hrdličky zahradní pro zahraniční střelce (především z Itálie) na jejích zimních shromaždištích, při nichž bývají střeleny až stovky ptáků – údajně až 600 ptáků během jediného takového honu!

(pro srovnání: oficiálně vykazovaný odstřel v celé ČR se v letech 1994-1999 pohyboval mezi 2.500-5.000 ks).

Hrdlička zahradní je podle platné myslivecké legislativy (vyhláška č. 245/2002 Sb.) lovnou zvěří s dobou lovu od 16. října do 15. února. Tato informace pro nás byla impulsem, abychom na Okresní úřad Brno-venkov (referát životního prostředí) zaslali za naši pobočku podnět s návrhem zvážení možnosti vyhlásit hrdličku zahradní na území tohoto okresu za druh celoročně hájený a pokusit se tak přispět k ochraně tohoto širokou veřejností oblíbeného druhu. Domníváme se, že v tomto případě existuje důvod využít ustanovení odst. (1) § 5 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody, týkající se tzv. obecné ochrany rostlin a živočichů, který říká: „Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost.“ Současně hodláme zaslat obdobný podnět na orgány ochrany přírody v několika dalších okresech jižní Moravy („nížinné okresy“ – Znojmo, Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště), odkud je místními ornitology pokles stavů hrdličky zahradní rovněž uváděn. Následující výtah vychází z přílohy k výše uvedenému podnětu a mohou jej využít i další pobočky ČSO ke stejnému účelu (případným zájemcům jej nabízíme i v elektronické podobě; v úplném znění včetně obsáhlého seznamu použité literatury vyjde v příštím čísle časopisu Crex – Zpravodaj JMP ČSO koncem roku 2002). Zároveň by bylo dobré jej využít i v celostátním měřítku při snaze o vyjmutí hrdličky zahradní ze seznamu lovné zvěře v celé České republice při nejbližší novelizaci myslivecké legislativy.

Během období 1973-1995 byl zaznamenán úbytek hnízdní populace hrdličky zahradní v České republice v rozsahu 20-50 %. Rovněž v připravované reedici druhého dílu Fauny České republiky – Ptáci se uvádí: „v posledním desetiletí se početnost snížila, což je patrné jak na hustotě, tak zejména na sníženém počtu až vymizení společných nocovišť“. Úbytek stavů v posledních letech je zmiňován i z některých oblastí jižní Moravy, např. brněnské aglomerace, a to jak na hnízdištích, tak na zimovištích. Na výrazné snižování počtů hrdličky zahradní ve městě Brně (včetně okrajových částí) upozornil v literatuře poprvé Jaromír Slechan v roce 1993, který svá vlastní zjištění porovnával se zprávami z 60.-70. let. Např. na kdysi největším – mnohatisícovém zimním shromaždišti na obilném silu v Chrlicích již zimování vůbec nezjistil. Na Židovském hřbitově v Brně-Židenicích, kde dříve nocovávalo až 120 ptáků a hnízdilo 5-10 párů, zjistil pouze jeden hnízdící i nocující pár. K.Hudec sledoval v letech 1975-80 v rámci města Brna nejméně 5 velkých zimních nocovišť, kde se shromažďovalo na každém z nich přes 1000 ptáků; kromě toho existovaly desítky dalších malých nocovišť s 20-50 ptáky na lokalitě. Dnes neexistuje ani jedno z těchto nocovišť! Podobné poznatky získala řadu ornitologů v dalších oblastech jižní Moravy, především ve výše zmiňovaných nížinných okresech; bohužel, málokde je to dokumentováno konkrétními přesnými čísly, nikde se tím nezabývali tak podrobně, jako na Brněnsku.

ZÁKON

o ochraně přírody a krajiny

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Účel zákona

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života,…….

§ 5

Obecná ochrana rostlin a živočichů

(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost.

(4)…….. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.

§ 56
Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů

2) Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
lze povolit

a) v zájmu ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ochrany přírodních stanovišť,

S pozdravem
Tomáš Cieslar

Mám tě do našeho družsta pozvat osobním mailem?

Lojza